Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hystorie vědecké knihovny v Českých Budějovicích

29. 4. 2009

1885

22. dubna byla schválena dohoda mezi spolky "Beseda lidu", "Beseda českobudějovická" a "Beseda řemeslnicko-živnostenská" o vytvoření české knihovny v Českých Budějovicích.
V srpnu k dohodě o vytvoření české spolkové knihovny přistoupila i Národní jednota pošumavská.
12. listopadu zahájila činnost knihovna, která vznikla soustředěním knihovních fondů výše uvedených spolků v budově Besedy v ulici Na Sadech. Byla přístupná členům všech českých spolků v Českých Budějovicích i členům místního a okolních odborů Národní jednoty pošumavské.

1886

Ústředí Národní jednoty pošumavské v Praze zaslalo českobudějovické knihovně darem knihy v hodnotě 205 zl.

1887-1894

Knihovna odkázána na podporu svých zřizovatelů; stagnovala.
Ojedinělé dary (např. 1889 350 knih od spolku Budivoj) situaci nezlepšily.

1895

Místní odbor Národní jednoty pošumavské v Českých Budějovicích zaktivizoval činnost. Mimo jiné zahájil i rozsáhlou akci směřující k vybudování velké všeobecně přístupné české knihovny.
Knižní i peněžní dary byly získávány od ostatních spolků, institucí i jednotlivců.
Byl zpracován nový knihovní řád pro "Českou knihovnu v Českých Budějovicích".

1896

Během dvou let se knihovna rozrostla z původních 507 svazků na 2761 svazků.
Výbor Národní jednoty pošumavské zvolil první knihovní komisi.

1897

Místnosti v Besedě nestačily nárůstu knihovních fondů ani výpůjčním službám. Knihovna se přestěhovala do nově upravených místností v domě" U kapra" v Široké ulici.
Významnou událostí bylo i otevření veřejné čítárny v témže domě.
Knihovna i čítárna přestaly být zařízením pouze spolkovým, ale začaly sloužit všemu českému obyvatelstvu ve městě a v okolí.

1898

Knihovna vydala v 1000 exemplářích první tištěný seznam knih.

1899

Knihovna i čítárna se přestěhovaly z domu "U kapra" v Široké ulici do "Čermákova domu" č. 15 na jižní straně náměstí.

1900

Rok po novém přemístění se knihovna i čítárna opět stěhovaly, tentokrát do zadního traktu hotelu "U tří kohoutů".

1901

Výbor Národní jednoty pošumavské ustanovil novou knihovní komisi, která měla rozhodovat o nákupu knih, stanovit výpůjční řád a revidovat knihovnu.

1902

Vedle "ústřední" knihovny V budově hotelu "U tří kohoutů" začaly pracovat pobočky na Lineckém předměstí, ve Čtyřech Dvorech a Suchém Vrbném. Uvažovalo se i o pobočce v Rožnově.
Počátkem června došlo k požáru hotelu "U tří kohoutů", při kterém byla poškozena čítárna tak, že se musela přestěhovat do místností Malého pivovaru. Knihovna prozatím zůstala na místě. Po úpravě Zimmermannova domu byla knihovna opětovně přemístěna.

1903-1904

Česká knihovna v Českých Budějovicích se stala významnou kulturní institucí. Byla jednou z nejlepších knihoven Národní jednoty pošumavské.

1912

Knihovna a čítárny byly opět přemístěny do domu pani Škerlové v Divadelní ulici.

1913

Vydání nového seznamu knih se setkalo se značnou odezvou v regionálních kulturních kruzích.

1914

Po vypuknutí I. světové války činnost knihovny poklesla. Čítárna byla uzavřena.

1918

Činnost knihovny a čítárny se postupně konzolidovala.

1919

V období, kdy se pracovalo na přípravách zákona o veřejných knihovnách, uvažovali i jihočeští kulturní pracovníci o poslání a úkolech knihovny na českém jihu. Uvědomovali si význam knihoven pro oblast vědy, hospodářskou sféru i kulturní rozvoj kraje.
Předpokládaným základem nové moderní vědecké knihovny se měla stát česká knihovna spravovaná Národní jednotou pošumavskou.

1922

Dne I. července přešla dosavadní veřejná česká knihovna odboru Národní jednoty pošumavské v Č. Budějovicích do městské správy. Nárůst knihovních fondů i rozšiřování služeb vyžadovaly vhodnější umístění knihovny a čítárny - Knihovna se přestěhovala do domu č. I na náměstí.

1923

Knihovna vydala nový tištěný seznam beletrie, dramatické tvorby a časopisů.

1924

Knihovna i čítárna Definitivně přesídlily do nově upravených místností v dnešní Riegerově ulici č. 3.

1925

Ve čtyřicátém roce svého působení disponovala Veřejná městská knihovna v Českých Budějovicích 43% všech knihovních fondů nacházejících se v knihovnách českobudějovického okresu a poskytovala 66% výpůjček.

1927

Od roku 1927 do roku 1928 probíhala na stránkách regionálního tisku diskuse o zřízení jihočeské vědecké knihovny mezi profesorem Lomským, který tuto myšlenku prosazoval již počátkem 20. let, a ostatními kulturními pracovníky - knihovníkem městské knihovny B. Vydrou, R. Strnadem a prof. Salabou. Záměr profesora Lomského, hodnocený v ústředních knihovnách jako progresivní a reálný, se však nepodařilo uskutečnit.

1928

Veřejná městská knihovna začala velmi citelně pociťovat nedostatek skladovacích prostorů i provozních prostorů pro zajišťování služeb.

1929

Během podzimních a zimních měsíců probíhaly stavební úpravy v budově knihovny i v sousedním domě, který měl být ke knihovně připojen.

1930

19. ledna byla slavnostně otevřena adaptovaná budova knihovny.

1931

Rozvoj knihovny si vyžádal i její personální posílení o dva pracovníky.
Nový výpůjční systém přinesl i sjednocení poplatků, ale i značné zvýšení příjmů knihovny.
Koncem roku požádala správa knihovny prostřednictvím knihovní rady o další prostorové úpravy. Požadovala, aby oba domy, ve kterých byla knihovna umístěna, sloužily pouze knihovním účelům.

1932

Pro zdůraznění důležitosti knihovnictví v jižních Čechách měl značný význam jubilejní celostátní sjezd československých knihovníků, který se konal v květnu v Českých Budějovicích za přispění a značné pozornosti představitelů města.
Svízelná prostorová situace knihovny nebyla řešena. Žádost o půjčku na další adaptace zemský úřad zamítl.

1933

Půjčka byla konečně povolena, v knihovně začala přestavba.
Knihovní rada se usnesla zřídit v knihovně hudební oddělení.

1934

Byl zpracován nový seznam zábavné literatury, která se nacházela ve fondech do konce 1. pololetí 1934.
30. června byla adaptovaná a.značně rozšířená knihovna slavnostně otevřena a předána do užívání.
Vyšel tištěný seznam knih.

1935

Padesáté výročí svého trvání oslavila Veřejná městská knihovna zřízením a otevřením dětského oddělení.
Knohovna byla pojmenována po slavném rodákovi a nesla tak název Veřejná městská knihovna dra Augusta Zátky. Knihovna měla dobré složení knižního fondu, pěknou budovu na Mariánském nám. A těšila se velké pozornosti obyvatel.

1936

Statistika knihovny nevykazovala jen počty výpůjček a čtenářů, ale stejně jako v letech následujících poskytovala i cenné informace sociologické.

1937

Knihovna se podílela na obsahovém i organizačním průběhu třínedělního státního knihovnického kursu pro knihovníky v obcích do 2000 obyvatel.

1938

Atmosféra roku, zejména kolem mnichovských událostí, se znatelně obrážela i v činnosti knihovny.

1941-1944

V roce 1941 přestává vycházet většina regionálních novin, v r. 1942 přestává vycházet Časopis českých knihovníků. Knihovna je násilně a překotně přestěhována na náměstí a až do r. 1945 nejsou o její činnosti žádné publikované informace.

1945

Městská veřejná knihovna se vrátila do své budovy v Riegrově ulici č. 3, bylo provedeno vyřazení brakové a fašistické literatury z fondu, zahájena přeměna knihovny v socialistickou instituci.
1. 8. byla ustavena v Českých Budějovicích Jihočeská vědecká knihovna, vedle Veřejné městské knihovny druhá českobudějovická knihovna pro veřejnost.

1946

2. září je slavnostně otevřena Veřejná městská knihovna.
Otevřeno nové oddělení pro děti.
Jihočeská vědecká knihovna je přestěhována do budovy Na sadech a pokračují práce na shromažďování knihovního fondu.

1948

2.5. byla slavnostně otevřena Jihočeská vědecká knihovna veřejnosti.

1949

Vedením Veřejné městské knihovny byla pověřena Jiřina Houdková, která řídila knihovnu do 31. 12. 1974.
V knihovně byla zřízena knihařská dílna.
Na základě usnesení vlády. z 12. dubna byla Jihočeská vědecká knihovna zestátněna.

1950

Ve Veřejné městské knihovně zahájil činnost bibliobus. Knihovna se přihlásila do nově vzniklé soutěže Budujeme vzornou lidovou knihovnu.
1. února přešla Jihočeská vědecká knihovna pod řízení ministerstva školství, věd a umění a byla přejmenována na Státní studijní knihovnu dr. Zdeňka Nejedlého.

1951

Od 1. ledna byla Veřejná městská knihovna přejmenována na Krajskou lidovou knihovnu s funkcí knihovny městské, okresní a krajské.
V knihovně zahájilo činnost nově vybudované hudební oddělení.
Počátek intenzivnější metodické práce.

1953

zahájen systematický nákup literatury pro doplňovací knihovnu.

1954

Krajské lidové knihovně byl propůjčen titul "vzorná lidová knihovna".
Státní studijní knihovně byla organizačním statutem ministerstva školství stanovena specializace na pedagogiku, lesnictví, dřevařství, zemědělství a rybníkářství. Do fondu knihovny se soustřeďovaly některé historické fondy, které se postupně ukládaly ve zrušeném klášteře ve Zlaté Koruně. Část depozitářů ve Zlaté Koruně byla od 24. července zpřístupněna veřejnosti.

1955

Zahájeno budování autorských katalogů ve všech lidových knihovnách v okrese.

1956

V prostorách kláštera ve Vyšším Brodě instalovala Státní studijní knihovna výstavu "Knižní umění 14.-18. stol."
Zavedení centrálního nákupu pro lidové knihovny v okrese.

1957

Krajskou lidovou knihovnu navštívila delegace sovětských knihovnických pracovníků.

1958

Krajská lidová knihovna a Státní studijní knihovna byly sloučeny. Nově vzniklá instituce nesla název Krajská knihovna.

1959

Při Krajské knihovně vzniklo Divadlo poezie.
Mezi řediteli Krajské knihovny a knihovny v Suhlu v NDR byly navázány pracovní kontakty. - zahájena knihovnicko-informatická výchova dětí a mládeže.

1960

Krajská knihovna přešla pod správu okresního národního výboru a byla vedena jako Okresní knihovna s krajskou působností.
V knihovně byl vypracován první pětiletý plán rozvoje na léta 1961-1965.

1961

Knihovna byla spolupořadatelem celostátního semináře o metodické práci, který organizoval kabinet knihovnictví Státní knihovny ČSR.
Počátek budování systému střediskových knihoven v okrese České Budějovice.

1963

Knihovna byla převedena pod řízení krajského národního výboru a nesla název Krajská knihovna.
Počátek budování vlastního fondu patentové literatury a norem.

1964

Kolektivu pracovníků Krajské knihovny bylo propůjčeno státní vyznamenání "Za vynikající práci".
Knihovna získala právo povinného výtisku.
Uskutečnil se první výměnný zájezd odborných pracovníků knihovny do družební knihovny v Suhlu,
knihovně uloženo JčKNV budování památníku písemnictví ve Zlaté Koruně.

1965

K 20. výročí osvobození uspořádala knihovna ve vyšebrodském klášteře výstavu iluminovaných rukopisů.
Knihovna vydala "Seznam zahraničních časopisů docházejících do Krajské knihovny a závodů Jihočeského kraje".
Vyšel první svazek soupisu článků a publikací "Knihovnictví v Jihočeském kraji 1965".

1966

Vyšlo první číslo metodického bulletinu "Knihovnicko-informační zpravodaj".
Knihovna byla spolupořadatelem slavnostního vyhlášení výsledků ústředního kola soutěže Budujeme vzornou lidovou knihovnu, které se konalo v Hluboké nad Vltavou.
Knihovna vydala první ročenku souběžné regionální bibliografie "Jihočeský kraj v tisku 1963".

1967

Knihovna ve spolupráci s Krajským osvětovým střediskem připravila "Sborník družby" o družební gomelské oblasti Běloruské socialistické republiky.
Společně s Kruhem přátel dětské knihy uspořádala knihovna výstavu "Nejlepší světové knihy pro děti".
Zástupci knihovny se zúčastnili 1. porady o souběžné regionální bibliografii, která se konala v Brně.
otevřeno oddělení pro dospívající mládež.

1968

V knihovně se konala porada o souběžné regionální bibliografii za účasti zástupců Městské knihovny Bratislava. Krajské knihovny Brno, České Budějovice, Kladno, Ústí nad Labem, Univerzitní knihovny Brno a Státní vědecké knihovny Košice, Plzeň, Olomouc a Státní knihovny Praha.

1969

V knihovně byla provedena změna organizační struktury. Knihovna přešla na třístupňové řízeni. Bylo vytvořeno šest odborných odborů, které se dále členily na oddělení. Do vědeckého odboru bylo organizačně začleněno bibliografické, dnešní regionální oddělení.
Knihovna vydala v pořadí první "Kalendárium významných osobností", jehož původně celostátní záběr byl v roce 1972 změněn na regionální a v této podobě vychází dosud.

1970

V rámci edice "Malá regionální bibliografie" začaly vycházet bibliografické medailony regionálních spisovatelů.

1971

Pracovníci knihovny provedli pro Státní knihovnu ČSR průzkum práce s regionální literaturou v Jihočeském kraji.
První kolektivy v knihovně se přihlásily do soutěže o titul BSP.

1972

Otevřen volný výběr literatury v dětském oddělení pro všechny věkové kategorie. Zahájena výstavba muzea dělnického hnutí - od roku 1990 sídla knihovny:

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář